Mittwoch, 30. September 2015

Poslušně hlásím...: "Tak jsme došli, pane náměstku."

Je tady desátý den. Poslední den našeho putování. Cíl. Konec cesty. Konec?
Od hotelu Hazuka se spouštíme k Radbuze a podél ní se vydáváme k obnovené městské plovárně. Taky si můžeme představovat divoké šelmy v původní zoologické zahradě. A stoupat úzkou pěšinou k Lidlu a odtud už je to kousíček k ještě novotou vonícímu Muzeu knihy a knihtisku. Muzeum je soukromé a je splněným snem ředitele NAVY Ing. Rubnera, kterému tímto ještě jednou děkujeme za to, že nám prohlídku s odborným výkladem paní Hofmanové umožnil i v den, kdy je muzeum normálně zavřené. O překlad do němčiny se postaral pan Kříž, takže i naši němečtí přátelé teď vědí dost o historii knihtisku i o tom, jak tiskařské stroje fungovaly a fungují.
Po důkladné prohlídce a kávě spěcháme dál, protože se blíží poledne a na radnici na nás čeká náměstek primátora Martin Baxa.
Muzeum a Křižíkovy sady se sousoším Spejbla a Hurvínka, lavička Václava Havla, Proluka a Theatrum Mundi, Dřevěná ulice a.... a jsme na náměstí. Zaostřuji zrak a před radnicí vidím dav lidí. Teprve když přijdeme blíž, zjišťujeme, že to jsou naši příznivci z Regenstaufu, přijel jich celý autobus! Je přesně poledne a náměstím se rozeznívají zvony. Nové zvony. Zvony, na které si Plzeňáci sami vybrali. Trochu dojetí se vloudilo. Zvony doznívají a už nás vítá Jirka Hlobil s kamarádkou ze souboru, oba v plzeňském kroji. Tak zpíváme - co jiného než že: " Plzeňská věž převyšuje kopce..."
Šalamounsky necháváme čekat "fan klub" v mázhausu radnice a my, spisovatelé a poutníci jdeme do Petákova sálu, kde nás srdečně vítá pan náměstek Baxa. Všichni si připomínáme pro mne pořád ten slastný pocit, že nás na hranicích nečekaly žádné kontroly, že jsme vlastně pas vůbec nepotřebovali a že občanku mám zastrčenou bůhvíkde, protože jsem ji na cestě ani jednou nemusela vyndavat... Že vlastně hranice žádné nejsou. A že tomu bude snad napořád.
Pan náměstek posléze v mázhausu pozdravil a přivítal i přátele z Regenstaufu.
Teď je čas naplnit naše žaludky. A jaké místo je k tomu v centru Plzně nejlepší? No přeci tradiční hostinec U Salzmannů. Tak rychle ať se tam všichni vejdeme!
Od 15 hodin nás v Galerii města Plzně čeká poslední čtení. Čtení, které především patří dvěma velkým českým básníkům Karle Erbové a Josefu Hrubému. Je radost sledovat, jak velké úctě se tito dva básníci těší u našich německých kolegů. A je k vzteku zjištění, že galerie nemá k nabídnutí ani dostatek židlí....
Poslední společné kroky nás zavedou do hospody Na Parkáně, kde nás čeká příjemný závěrečný rautík a.... loučení.
Ano, došli jsme do cíle. Z Řezna do Plzně. Ale konec to určitě není. Věřím, že cesty českých a německých spisovatelů se zase brzy někde protnou. Určitě k tomu už teď máme nakročeno.







Keine Kommentare:

Kommentar veröffentlichen